AKČNÍ CENY
Vážení uživatelé, stránky, na kterých se právě nacházíte, jsou v rekonstrukci a ve vývoji. Usilovně pracujeme, aby se zde již objevil jiný než obecný obsah a stránky tak byly přínosem pro naše návštěvníky. Náš vývojový tým právě dokončuje nový vzhled i obsah a již brzy se můžete těšit na novou verzi webu. Děkujeme za vaši přízeň a trpělivost.
Hodně štěstí přeje tým autorů
PRACOVNÍ OBUV
Další vývoj se týkal především kroku. Při vývoji přesných hodin a lodních chronometrů (John Harrison, 1760) vznikly tzv. klidové kroky (Grahamův krok), které podstatně méně ovlivňují oscilátor. Kolem roku 1800 se zavedlo také lepší tvarování vlásku (Abraham-Louis Bréguet), takže frekvence méně závisela na hnací síle i na poloze hodinek.Hodinky jsou i módním doplňkem, prestižním předmětem, bývají různě zdobené jako šperky a podléhají proměnám módy. Kromě toho jsou i hodinky speciální.Podobně jako hodiny mají i hodinky několik hlavních částí: * pohon (zdroj energie); * oscilátor, který odměřuje krátké časové intervaly; na něm závisí přesnost (chod) hodinek; * převody a indikaci, které počítají kmity oscilátoru a ukazují výsledek; * pouzdro, řemínek a další pomocné části.
Kvalitní mechanické hodinky se těší velké oblibě sběratelů a milovníků, které těší technická dokonalost a krása strojků, důmyslnost konstrukce a podobně. Významná je i výroba replik a „nostalgií“, napodobenin starších hodinek s vynikajícími parametry. V poslední době jsou to i tzv. komplikace, hodinky, ukazující i fáze Měsíce, s hodinovým nebo i minutovým bitím a podobně.Další významnou novinkou byly křemenné hodinky (quartz), poprvé vyvinuté ve Švýcarsku, ale vyráběné od roku 1969 japonskou firmou Seiko. Indikace byla zprvu také číslicová, displejem se svítícími diodami (LED) nebo kapalnými krystaly (LCD), později se však více prosadily elektronické hodinky s mechanickou indikací ručkami. Zatím poslední novinkou jsou elektronické hodinky s automatickou rádiovou synchronizací (v Evropě se stanicí DCF77), jejíž chyby chodu jsou v řádu nanosekund za den.U elektronických hodinek je zdrojem energie článek („baterie“) a oscilátor bývá řízen křemenným výbrusem („quartz“). Vysoká frekvence oscilátoru (nejčastěji 32 kHz) se elektronicky dělí a nakonec indikuje na číslicovém displeji (digitální indikace), anebo krokovým motorkem převádí na ozubená kola a ručky (analogová indikace). Korunka slouží jen pro nastavení času. Elektronické hodinky mají podstatně pravidelnější chod, který nezávisí na poloze, nemusí se natahovat a při masové výrobě jsou výrobně levné.
LEVNÉ ČEPICE
* kožené (Speciální kategorie zahrnující vůně, v nichž jsou patrné složky imitující vůni kůže. Patří sem pánské vůně (často s tóny kadidla, tabáku, dřev) i dámské (kombinace s květinami nebo chyprovými tóny).);Při 'nošení' parfému by se mělo dbát na to, aby nikdo z okolí nebyl vůní obtěžován. Zlaté pravidlo říká, že méně je více. V horkých dnech je lepší preferovat nekonfliktní, svěží vůně.* orientální (Obvykle těžší, smyslné, teplé kompozice, v nichž převládají složky jako ambra, vanilka, kadidlo, santalové dřevo, koření. Často se označují jako ambrové; název pochází od slavného parfému značky Coty – Ambre Antique (1905). Mezi orientální vůně se počítá i nová skupina vůní gurmánských s výraznými tóny složek jako vanilka, čokoláda, káva, pražené oříšky atd.);
* fougère (Takřka bez výjimky pánská skupina. Typickými složkami jsou levandule a kumarin. Její francouzský název znamená „kapradí“. Dějiny této skupiny sahají do XIX. století, kdy vznikla první kompozice vůní z této skupiny, Fougère Royale ("Královské kapradí").);EDT neboli Eau de Toillete, česky též toaletní voda. Podíl vonných látek je 4 - 6%.* kožené (Speciální kategorie zahrnující vůně, v nichž jsou patrné složky imitující vůni kůže. Patří sem pánské vůně (často s tóny kadidla, tabáku, dřev) i dámské (kombinace s květinami nebo chyprovými tóny).);
PARFÉMY
Za stejným účelem vznikl už v 18. století tourbillon, složité a důmyslné uspořádání setrvačky v jakési kleci, která se neustále pomalu otáčí a tak vyrovnává nerovnoměrnost chodu v různých polohách. Kvalitní hodinky s velmi tenkými čepy setrvačky (typicky 0,12 mm) byly však velmi choulostivé vůči nárazům. Proto se kolem roku 1900 zavádí pružné uložení ložisek setrvačky (anti-choc, Incabloc).Další vývoj se týkal především kroku. Při vývoji přesných hodin a lodních chronometrů (John Harrison, 1760) vznikly tzv. klidové kroky (Grahamův krok), které podstatně méně ovlivňují oscilátor. Kolem roku 1800 se zavedlo také lepší tvarování vlásku (Abraham-Louis Bréguet), takže frekvence méně závisela na hnací síle i na poloze hodinek.Ve středověku si již obě pohlaví hrdě vykračovali s kabelkami, taškami přehozenými křížem přes ramena, nebo zavěšenými na bocích. Speciálně se kabelky využívaly mezi jiným i na cestování, nebo oblíbené byly kabelky také u zemědělců, kteří v nich nosili semena na sázení.
Trvanlivost parfémů je různá, některé složky podléhají rychle zkáze a parfém se během několika měsíců výrazně změní. Některé parfémy však při správném skladování vydrží desítky let. Nejnebezpečnější je světlo, flakon by proto neměl být vystaven dennímu ani intenzivnímu umělému světlu (jako ochrana stačí původní krabička) a vysokým teplotám. Je-li vůně vystavena působení světla, mění se zpravidla barva tekutiny na tmavší odstín, později se kolem uzávěru usazuje pryskyřičný prstenec. Jako první se kazí svrchní tóny, i takový parfém však často lze používat - po rozvonění a vyprchání svrchních tónů se objeví jeho původní podoba.* kožené (Speciální kategorie zahrnující vůně, v nichž jsou patrné složky imitující vůni kůže. Patří sem pánské vůně (často s tóny kadidla, tabáku, dřev) i dámské (kombinace s květinami nebo chyprovými tóny).);První kapesní hodinky vznikly z potřeb přesnější časové orientace kolem roku 1500 (tzv. Norimberské vajíčko Petera Henleina). Jejich chod byl velmi nerovnoměrný, protože hnací síla pružiny postupně klesá a protože frekvence jejich oscilátoru, lihýře, na tom silně závisí. Velký pokrok znamenal vynález setrvačky (Christian Huygens, před 1675) s lépe definovanou vlastní frekvencí. Hodináři ale dlouho preferovali pracnější řešení – vyrovnávání síly pružiny šnekem a řetízkem. Pro snížení tření v čepech se od 18. století dělají ložiska z rubínů („kameny“).
s využitím zdrojů: wikipedia.cz, belona.cz
